Nemocnice Přerov

Nemocnice Přerov se stala součástí celosvětové sítě certifikovaných chirurgických center

21. 5. 2014

Zdravotnické zařízení se může pyšnit titulem Centrum nejvyšší kvality v kýlní chirurgii.

Text: Ing. Hana Szotkowská, Ing. Tomáš Želazko / Foto: archiv nemocnice

Nemocnice Přerov se stala součástí nově vznikající celosvětové sítě certifikovaných chirurgických center. Společně s Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady uspěla v náročném auditu nezávislé americké organizace SRC (Surgical Review Corporation) a může se pyšnit titulem: Centrum nejvyšší kvality v kýlní chirurgii. Obě nemocnice jsou zatím jediné v České republice, které tento titul vlastní. Kýly představují v mezinárodním měřítku závažný medicínský problém, a to vzhledem k četnosti výskytu, operačním selháním i nesjednocenému názoru na nejlepší postup léčby. Jen v České republice provedou lékaři ročně zhruba 12 tisíc operací tříselné kýly. Americká organizace SRC proto vytvořila nový mezinárodní program, jehož cílem je zkvalitnit péči o nemocné pacienty a zároveň uspořit náklady ve zdravotnickém systému. V České republice se k programu připojily první dvě nemocnice – Nemocnice Přerov a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, které splnily náročné podmínky neziskové organizace a mohou se tak pyšnit jako jediné v zemi titulem: Centrum nejvyšší kvality v kýlní chirurgii.

Pro získání certifikátu poskytli lékaři přerovské nemocnice informace o všech aspektech svých programů a postupů kýlní chirurgie, včetně dat o výsledcích chirurgických zákroků a museli projít také poměrně náročným auditem. Představitelé americké organizace v průběhu auditu navštívili všechna pracoviště přerovského chirurgického oddělení, včetně chirurgické ambulance a operačních sálů. „Kladli nám dotazy zaměřené na organizaci provozu, zajímali se o standardy poskytované péče, sledovali důkladně zajištění bezpečnosti pro pacienty. Následně při velmi podrobné kontrole shlédli dvacet zcela náhodně vybraných chorobopisů pacientů operovaných v minulosti pro kýlu,“ říká primář chirurgického oddělení přerovské nemocnice MUDr. Stanislav Kalabus s tím, že díky mezinárodnímu certifikátu dojde jednoznačně k posílení odborné prestiže pracoviště. „Hlavní přínos vidím v tom, že ač nejsme velkou fakultní nemocnicí, budeme mít díky vzájemnému sdílení zkušeností možnost srovnávat výsledky námi provedených operací v mezinárodním měřítku,“ doplnil

Důvod vzniku programu vysvětluje také medicínský ředitel organizace SRC Dr. Neil Hutcher: „Pro kýlní chirurgii zatím neexistují žádná centralizovaná data o velkém počtu zákroků, aby bylo možné najít odpověď na všechny zásadní nezodpovězené otázky o kýlní chirurgii.“ Jako příklad uvádí článek zveřejňovaný v odborném periodiku General Surgery News, ve kterém je každoročně různým expertům kladena řada otázek na téma léčby kýly a jejich odpovědi na stejnou otázku se mnohdy výrazně liší. „Tuto situaci změníme pouze množinou standardizovaných dat o tisícovkách pacientů, shromážděných různými chirurgy během několika let,“ upozorňuje Dr. Hutcher. Podobný systém sběru a standardizace dat zvolila organizace například také v oblasti bariatrické chirurgie. Díky jejímu programu došlo k sedmdesátiprocentnímu poklesu nemocnosti, opakovaných příjmů pacientů a všech komplikací, což se pak odrazilo také v poklesu nákladů jednotlivých nemocnic.

CO JE KÝLA?

Kýla se vyskytuje v každém věku. Nejčastěji je to kýla tříselná, která tvoří zhruba 80 procent. Další je například pupeční kýla a kýla v jizvě. „Jedná se o defekt v břišní stěně, kterým se navenek vyklene z útrob dutiny břišní vak, tvořený většinou pobřišnicí. Obsahem kýly může být střevo, břišní tuk, případně některý jiný nitrobřišní orgán,“ uvádí primář Kalabus s tím, že kýlu, která někdy nemusí bolet, lze rozpoznat nahmatáním bulky na povrchu těla, nejčastěji v třísle, pupku, jizvě. „Pokud se vám kýla někdy v životě udělá, už nikdy se sama nevrátí zpátky do původního stavu. Může zůstat stejně velká, můžete se s ní dožít vysokého věku, ale nehrozí, že by zmizela,“ doplnil. Kýla, pokud se objeví, hrozí tím, že se bude stále zvětšovat, což postiženému bude vadit jednak kosmeticky, ale i mechanicky. Kýla v třísle má speciálně u mužů tendenci se zvětšovat a klesat dolů, směrem k pohlavnímu orgánu, a to samozřejmě vadí každému.

Neléčená kýla hrozí postupným zvětšováním a zejména pak uskřinutím, které může být životu nebezpečné. Tzv. uskřinutí je stav, kdy se do dírky v břišní stěně natlačí obsah břišní dutiny a dojde ke skřípnutí. „Pokud se uskřine a včas neřeší, může dojít k odumření střeva. A pokud v těle odumře část střeva, člověk dostane zánět pobřišnice a je ohrožen na životě. Proto uskřinutá kýla je indikací k akutní operaci, i kdyby to bylo v neděli v noci a na Silvestra k tomu,“ vysvětluje MUDr. Petr Hasala, Ph.D., který se této metodě věnuje na chirurgickém oddělení přerovské nemocnice.

Podle něj je uskřinutá kýla naštěstí poměrně snadno diagnostikovatelná. Když si lehnete a uvolníte se, boulička, která se dříve objevovala a zase mizela, najednou již nezmizí, zůstává pořád patrná. A hlavně to začne hodně bolet. Bolest je intenzívní, nepolevující a zvyšuje se. Nepomůže lék na bolest, nepomůže led. Kýla se někdy může ještě přímo před očima zvětšovat. Dochází vlastně k otoku a většina pacientů s uskřinutou kýlou lékaře prostě vyhledá. Je to akutní stav, který je třeba řešit ihned.

LÉČBA KÝLY
Léčba kýly je jedině operační. Operace tříselné kýly je třetí nejčastější operací, která se v České republice provádí. Tříselná kýla se v naší populaci vyskytuje poměrně často. Na sto tisíc obyvatel je to zhruba čtyři až pět tisíc nemocných. „Pokud je kýla většího rozsahu, tak by pouhé její sešití vedlo k recidivě. Proto se používají různé druhy sítěk, které vyztuží břišní stěnu a zabrání návratu kýly,“ uvádí MUDr. Hasala. Podle něj síťku je možné jednak implantovat zvenčí, tzn. rozříznutím kůže v místě kýly, nebo laparoskopicky, tedy vložením síťky zevnitř břišní dutiny, tam, odkud tlak působí.

Nemocnice Přerov je jednou z mála zdravotnických zařízení v České republice, kde pacienty trpící tříselnou kýlou operují moderní laparoskopickou metodou pomocí tkáňového lepidla, přičemž touto metodou operují ročně přes 200 pacientů. „Při běžném postupu operace tříselné kýly existuje několik rizik. Hrozí například poranění nervů, cév a břišní stěny, což může vést k nepříjemným a obtížně léčitelným neuropatiím nebo i k závažnému krvácení v případě poranění cév. Techniky za použití speciální samofixační síťky a tkáňového lepidla se snaží těmto rizikům předcházet, což představuje obrovský přínos pro pacienty,“ dodává MUDr. Petr Hasala s tím, že tento druh operace je rovněž mnohem šetrnější, než klasický chirurgický výkon a také má nižší riziko recidivy. Díky tomu, že se nejedná o otevřenou ránu, je také mnohem menší riziko infekce. Navíc po operaci se může pacient vrátit do běžného života již po několika dnech.