Nemocnice Přerov

Screeningové vyšetření sluchu by měl absolvovat každý novorozenec

27. 3. 2014

V přerovské nemocnici se od října 2010 provádí speciální screeningové vyšetření sluchu u všech novorozenců. Tato vyšetření dělají všechny porodnice skupiny AGEL - v České republice i na Slovensku.

Text: Ing. Tomáš Želazko / Foto: Ing. Tomáš Želazko, archiv nemocnice

Mladá maminka ze severní Moravy si před časem všimla, že její téměř roční chlapec nereaguje na různé zvuky, tak jak by měl. Vůbec se neotočil za hlasem, nereagoval například na tleskání nebo se nelekl štěkotu psa. Pediatr odeslal chlapečka na specializovanou ORL ambulanci, kde se potvrdilo, že má sluchovou vadu. Bohužel se chlapeček narodil v nemocnici, kde nedělají screeningové vyšetření sluchu novorozenců. Pokud by ale takové vyšetření absolvoval hned po narození a na poruchu sluchu by se přišlo včas, měl by malý človíček větší šanci své zpoždění rychle dohnat. Celosvětově se screening sluchu u novorozenců rozšiřuje řadu let. V USA byl zaveden v roce 1993, na Slovensku v roce 2006, v Německu v roce 2009. V České republice jako v jediné ze středoevropských zemí se sluch novorozenců plošně neprověřuje. Ze zhruba stovky porodnic v České republice vyšetřuje sluch miminek zhruba polovina. „Četnost výskytu sluchových vad novorozenců se u nás uvádí v rozmezí 6 až 12 z tisíce, přičemž jedno novorozeně z tisíce má velmi těžkou sluchovou vadu. Každý rok se narodí zhruba osmdesát neslyšících dětí, dalších asi deset dětí i dospělých o sluch přijde,“ říká lékařka ORL (Ušní – Nosní – Krční) přerovské nemocnice MUDr. Daniela Bařinková.

Sluch významně ovlivňuje správný vývoj dítěte. Jeho porucha způsobuje ztížení kontaktu dítěte s okolím, zpozdí psychomotorický vývoj i vývoj řeči. Díky včasné diagnostice mohou nedoslýchavé či neslyšící děti začít rozvíjet svou řeč. V dnešní době je k dispozici široká síť odborné péče a mnoho funkčních pomůcek pro usnadnění komunikace. „Poruchu sluchu lze zjistit velmi krátce po narození. Čím dříve se vada odhalí, tím lépe. Pokud totiž centrum sluchu v mozku není od počátku života využíváno ke svému účelu, kterým je zpracování zvukových podnětů, během vývoje dítěte se tato oblast mozku „přeorientuje“ na jiné využití. Tím může dojít k nezvratné poruše či přímo ztrátě schopnosti mozku zpracovávat zvukové podněty,“ uvádí lékařka. Přímo v porodnici se takzvaným měřením otoakustických emisí zjistí, zda vláskové buňky vnitřního ucha reagují odpovídajícím způsobem na zvukový podnět. „Pokud při screeningovém vyšetření novorozence zjistíme patologický nález, provádíme u nás kontrolní vyšetření vždy v jednom, dvou a třech měsících věku. Pokud se patologický nález potvrdí, odesíláme malého pacienta na vyšší pracoviště k vyšetření metodou BERA,“ uvádí lékařka. Podle ní metoda BERA spočívá zjednodušeně řečeno v měření intenzity elektrických potenciálů v mozku vyvolaných přesně definovanými zvukovými podněty. Pokud se potvrdí sluchová porucha, je možné včasné nasazení sluchadel, případně je zvažována – a to jako třetí stupeň – i kochleární implantace.

JAK PROBÍHÁ VYŠETŘENÍ

Dítě vyšetřuje audiologická sestra vždy třetí až pátý den po porodu. Vyšetření novorozence nijak neobtěžuje, pro optimální výsledek je důležité pouze, aby zůstal v klidu. Samotné vyšetření je nebolestivé a spočívá v umístění malé sondy do zevního zvukovodu. Vyšetření vyžaduje tiché prostředí a klidné dítě. Za takových podmínek trvá u jednoho ucha necelou minutu. „Vyšetření odhalí naprostou většinu závažných vrozených poruch sluchu,“ vysvětluje jeho účel MUDr. Daniela Bařinková s tím, že jeho cena spočívá v tom, že umožňuje včasnou diagnostiku sluchových vad a případné zahájení sluchové rehabilitace. Důsledkem opožděné diagnostiky mohou být nevratné změny, jak je popsáno výše. „Tyto výkony jsou hrazeny zdravotními pojišťovnami,“ doplnila lékařka. V přerovské nemocnici se od října 2010 provádí speciální screeningové vyšetření sluchu u všech novorozenců. Krok, který přispívá k prevenci a odhalování chorob sluchového ústrojí, může nemocnice dělat díky speciálnímu přístroji, jenž přijde na více než 130 tisíc korun. Přístroj umožňuje vyšetřovat sluch nejen u novorozenců, ale i u osob všech věkových kategorií. Na ORL ambulanci se mohou obrátit i rodiče, jejichž dítě se narodilo v porodnici, kde se screening sluchu neprovádí. „Od října 2010 jsme u nás potvrdili patologický nález u sedmi kojenců. Všichni byli odesláni na vyšší pracoviště k další péči. Bez včasné diagnostiky, která je standardem v naší nemocnici, by se těmto dětem nemuselo dostat příslušné péče a jejich život by se mohl ubírat jiným, méně příznivým směrem,“ vysvětluje MUDr. Bařinková.

SLUCHADLO A KOCHLEÁRNÍ IMPLANTÁT

Za optimálního stavu by měla být porucha sluchu diagnostikována v prvních třech měsících života a dítě by mělo dostat sluchadla už od třetího měsíce, nejpozději do půl roku věku. Sluchadlo je zařízení, jehož indikace vyžaduje zachování alespoň částečné funkčnosti hlemýždě vnitřního ucha – to je schopnost převodu akustických podnětů na elektrické potenciály, které poté vede sluchový nerv do mozku. Sluchadlo je ve své podstatě pouhý zesilovač zvuku. Sluchadla se dávají na obě uši, rodiče je mají dítěti dávat pokaždé, když na něj mluví, i při hře. Jejich efekt se posuzuje v ideálním případě kolem 6. až 9. měsíce věku.

Pokud nedojde k rozvoji řečových schopností, měla by být zvážena možnost aplikace kochleárního implantátu. Kochleární implantát je indikován u pacienta, jehož hlemýžď ztratil zcela svou funkci. Nedokáže generovat elektrické potenciály v reakci na zvuk. Ve srovnání se sluchadlem jde o podstatně složitější zařízení. Funkčně se skládá ze tří částí: elektrod na vodiči, které se zavádí dovnitř hlemýždě. Tyto elektrody dodávají elektrické potenciály, které pacientův hlemýžď nedokáže vytvořit, a předávají je do sluchového nervu. Vodič spojuje elektrody s indukčním přijímačem, což je v podstatě cívka voperovaná do lůžka za ušním boltcem. Poslední je externí část tvarem podobná klasickému sluchadlu. Pacient ji nosí za uchem v přesném místě, kde je držena magnetem, druhý magnet je částí voperovaného indukčního přijímače. Externí část obsahuje baterii a elektroniku, která převádí zvuk na elektrické potenciály. Ty jsou pak na principu elektromagnetické indukce převáděny do voperovaného indukčního přijímače, a dále do elektrod v hlemýždi.

V České republice kochleární implantát aplikují ve dvou nemocnicích. Implantát dostalo od roku 1992 ve Fakultní nemocnici Motol přes 500 dětí a 150 dospělých, přičemž první dětský pacient je dnes úspěšným absolventem vysoké školy. Od října 2013 zavádí kochleární implantát dětským pacientům jako druhé pracoviště v Česku ORL klinika Fakultní nemocnice v Ostravě. „Většina dětí narozených se závažným postižením sluchu se s tímto přístrojem naučí slyšet bez odezírání a dokáže i srozumitelně mluvit,“ uzavírá MUDr. Bařinková.

Tato speciální screeningová vyšetření sluchu u všech novorozenců dělají všechny porodnice skupiny AGEL – v České republice nemocnice v Přerově, Prostějově, Šternberku, Šumperku, Valašském Meziříčí, Novém Jičíně a Vítkovicích. Na Slovensku tato vyšetření dělají v nemocnicích v Komárně, Krompachách a Zvoleně.