Nemocnice Podlesí

Infarkt ohrožuje stále mladší lidi – v Nemocnici Podlesí hospitalizovali i třicátníka

2. 5. 2017

Nejlepší je vzniku srdečních obtíží předcházet, a to již v mladém věku.

Text: Bc. Lucie Drahošová / Foto: archiv Nemocnice Podlesí

Infarkt myokardu je život ohrožující stav, který nejčastěji spojujeme se staršími lidmi. To v zásadě stále platí. Většina případů nastává mezi 60. až 70. rokem věku. Nicméně, v důsledku nedostatku pohybu, stresu a nezdravého životního stylu, ohrožuje infarkt myokardu stále častěji i mladé lidi. V Nemocnici Podlesí již s touto srdeční obtíží hospitalizovali několik nemocných mladších čtyřiceti let, kteří rozhodně nejsou republikovou výjimkou. Podle Národního registru kardiovaskulárních intervencí narostl od roku 2005 v Česku počet infarktů u mladých lidí do 40 let o více než jedno procento. 

„V poslední době skutečně zaznamenáváme infarkt myokardu i u mladších osob. V nedávné době jsme hospitalizovali například pacienta s ročníkem narození 1981, tedy ve věku teprve 35 let. Ohroženější jsou jednoznačně lidé s cukrovkou, obézní, kuřáci, nebo lidé, u kterých se infarkt vyskytuje již v rodinné anamnéze,“ vysvětluje MUDr. Marian Branny, Ph.D., vedoucí lékař Kardiocentra a primář kardiologického oddělení Nemocnice Podlesí, a dodává: „Ještě před samotným vznikem infarktu se může objevovat úzkost, pocit únavy a zadýchávání, pocení a námahová nevýkonnost.“ Pokud se některý z výše uvedených příznaků objeví, lidé by měli pro jistotu vždy vyhledat praktického lékaře, který rozhodne, zda je potřeba odeslat pacienta do specializovaného kardiocentra. „Více než polovinu úmrtí v Česku způsobují kardiovaskulární onemocnění, pro podceňování zde tedy určitě není prostor,“ doplňuje primář Marian Branny.

V Kardiocentru Nemocnice Podlesí pro tyto účely slouží kardiologická ambulance, která je otevřena každý všední den. V případě akutních obtíží Kardiocentrum přijímá pacienty nepřetržitě. U akutního infarktu totiž rozhodují minuty a právě včasný příchod do specializovaného kardiocentra může být rozhodující. „Základním příznakem akutního infarktu je v klidu vzniklá bolest na prsou. Pokud se tato objeví, lidé by neměli váhat, jak tomu nezřídka bývá, ale ihned vyhledat lékaře. Základem léčby infarktu je co nejrychlejší otevření ucpané tepny,“ prozrazuje MUDr. Jan Indrák z Kardiocentra Třinec s tím, že pokud lidé pocítí v klidu intenzivní bolest na prsou, která nepoleví do patnácti minut, je potřeba bez váhání volat záchranku nebo se nechat odvézt do nemocnice. 

Jako to udělal i jednačtyřicetiletý pan Vladislav, který ucítil intenzivní bezdůvodnou bolest při poklidném sledování oblíbeného seriálu. S ohledem na svůj věk infarkt nepředpokládal, přesto požádal souseda, zda by jej do nemocnice ihned neodvezl. A dobře udělal. Jen díky včasnému zásahu lékařů nenechal infarkt na panu Vladislavovi žádné vážnější následky a on žije dál svůj život téměř bez omezení. Bohužel ne každý přichází včas řešit své obtíže do nemocnice. „Ze statistik Národního registru kardiovaskulárních intervencí víme, že průměrný čas mezi vznikem bolesti a příchodem do nemocnice je 150 až 180 minut, což je v případě infarktu velmi pozdě,“ varuje MUDr. Indrák. Nejlepší je však vzniku srdečních obtíží předcházet, a to právě již v mladém věku. „Lidé dnes daleko méně sportují, vedou sedavější styl života, více holdují nezdravé stravě, jsou daleko více vystavováni stresu, což vzniku infarktu přímo nahrává. Mnohdy by přitom stačilo několikrát týdně zařadit do běžného života nějaký druh fyzické aktivity, třeba procházky, zdravější stravování nebo pár chvilek pro relaxaci,“ radí MUDr. Marian Branny, Ph.D., a dodává, že důležité jsou také preventivní prohlídky, které mohou pomoci zachytit zdravotní obtíže ještě v začátcích, kdy je lze daleko snáze léčit. 

Ideální metodou, jak udržovat tělo zdravé a minimalizovat riziko vzniku nejen infarktu, ale také celé řady dalších onemocnění, je dbát na zdravý životní styl. Ten ale zdaleka neobnáší jen zdravé jídlo a dostatek pohybu. Důležité je totiž jíst nejen zdravě, ale také vyváženě a pravidelně pětkrát denně, dodržovat přiměřený pitný režim, vyhýbat se častému popíjení alkoholu, kouření i stresu a naopak dávat ve svém časovém harmonogramu co největší prostor přirozenému pohybu, sportu a relaxaci. Zdraví je totiž odrazem nejen naší fyzické stránky, ale také té psychické, která zůstává stále častěji opomíjena.