Nemocnice Podlesí

V Nemocnici Podlesí používají při operaci tříselné kýly speciální lepidlo

21. 1. 2015

Díky novému systému lepení síťky při operacích kýly odpadá řada komplikací, které mohou nastat u starších dosud používaných metod.

Text: redakce / Foto: Ing. Petra Cmielová

Operace kýl jsou jedním z nejčastějších zákroků každého chirurgického oddělení – jsou to třetí nejčastější operace vůbec. Vyléčit kýly dnes lze jen pomocí operačního zákroku, a to buď klasicky, tedy otevřeně s řezem na kůži nebo laparoskopicky, což je modernější miniinvazivní metoda, kterou dlouhodobě operují také lékaři Nemocnice Podlesí. První laparoskopickou plastiku tříselné kýly zde provedli již v říjnu roku 1992. Od tohoto data zde bylo touto metodou odoperováno přes šest tisíc pacientů. V květnu letošního roku zde zavedli další novinku, která výrazně usnadňuje průběh celé operace, a to systém HISTOACRYL PRO-SET MFX k fixaci síťky. Mezi nejčastější způsob provedení plastiky třísla patří metoda TAPP (TransAbdominal PrePeritoneal Approach).

„U této metody se vkládá do těla pacienta speciální síťka, která se fixuje ke strukturám v třísle. Jednoduše zavedeme optiku a pracovní kanály do dutiny břišní. Nástroji odklopíme pobřišnici, uvolníme kýlní vak a pak už jen do vypreparovaného prostoru umístíme speciální síťku. K fixaci této síťky se používaly a používají kovové svorky, kovové skrutky, transparietální stehy, vstřebatelné skrutky,“ uvádí do problematiky MUDr. Josef Matloch z Centra cévní a miniinvazivní chirurgie Nemocnice Podlesí. Při jedné operaci je použito vždy hned několik těchto pomůcek, což mnohdy působí pacientovi bolesti a značný diskomfort. Jedná se totiž o tzv. tkáň traumatizující typ fixace materiálu. Použití zmíněných nástrojů může způsobit také komplikace jako například poranění cévních a nervových struktur v oblasti třísla. Dojde-li dokonce k poranění cévních struktur, jedná se vždy o akutní komplikaci, kterou je třeba vyřešit. „U poranění nervu v oblasti třísla, který je poraněn cizím materiálem, většinou vznikají u pacientů problémy charakteru neuralgií, tedy silných bolestí, které mnohdy končí další operací. Musíme pak svorku či skrutku odstranit,“ vysvětlil MUDr. Josef Matloch.

SPECIÁLNÍ LEPIDLO
Nověji se proto používají síťky, které je možno fixovat i lepidlem. A právě speciálním lepicím systémem HISTOACRYL PRO-SET MFX začali jako první v České republice operovat také v Nemocnici Podlesí. Obrovskou výhodou je především kompaktnost metody. „Systém se do dutiny břišní zavádí pětimilimetrovým portem. Aplikace lepidla je snadná a cílená,“ doplnil MUDr. Matloch s tím, že další výhodu spatřuje i v tom, že lepidlo je barevné, a tak je dobře viditelné jeho množství na síťce. Při aplikaci lepidla nevzniká nebezpečí poranění nervově cévních struktur. „Při příznivých anatomických poměrech v třísle se nám daří i zalepení pobřišnice. To znamená, že není zapotřebí provádět suturu (šití) pobřišnice,“ prozradil MUDr. Josef Matloch s tím, že práce s novým systémem lepení je snadná a zvládne ji každý operační tým, který se touto problematikou zabývá.

MÁM KÝLU, CO TEĎ?
Lidé s kýlou by měli vždy navštívit lékaře. Nutné je totiž podstoupit vyšetření chirurgem, který potvrdí kýlu a navrhne operační postup. Vyšetření tříselné kýly lékař vyšetřuje hmatem, nejdříve ve stoje a poté i vleže. Pohmat v oblasti třísla může být trochu nepříjemný, ale není bolestivý. Lékař také prohmatá i ostatní části břicha. Pokud je kýla klinicky zjevná, žádná další vyšetření nutná nejsou. „Pokud je to možné, vždy volíme raději laparoskopickou metodu léčby,“ míní MUDr. Matloch s tím, že obrovskou výhodou laparoskopické metody oproti klasické otevřené operaci je, že doba rekonvalescence je v průměru do tří týdnů a je velmi malé riziko vzniku recidivy kýly. Kýla může být vrozená, pak se vyskytuje i u dětí. Ale vzniká také časem v místě oslabení a volnějších struktur břicha buď fyzickým násilím, při sportu nebo také někdy pouhým kýchnutím. „Kýla nemusí člověku činit potíže, ale s postupem času se zvětšuje. Její největší nebezpečí spočívá v tom, že vnitřní orgán vychlípený v kýlním vaku, například klička střeva, se přiškrtí v kýlní brance. Bouli pak nelze zatlačit a bolí. Operace již uskřinuté kýly je daleko nebezpečnější,“ varuje MUDr. Josef Matloch s tím, že při včasném řešení se pacient může vyhnout řadě komplikací.

KÝLA V ČÍSLECH
Podle statistik je v České republice ročně hospitalizováno s diagnózou kýly více než třicet tisíc lidí. Podíl mužů a žen je u tohoto onemocnění přibližně 85 procent k 15 procentům. Tříselná kýla je nejčastějším typem kýly. Stehenní kýla se vyskytuje v menší míře než kýla tříselná a postihuje zhruba 16 lidí ze 100 tisíc, z toho 75 procent postižených představují ženy.