Nemocnice Podlesí

Prevencí chorob a základem zdraví je strava a životní styl

25. 9. 2014

Životní styl je plný stresu, nezdravého jídla, sedavého způsobu života, kouření a alkoholu. V Česku umírá na kardiovaskulární onemocnění 54 procent populace a na zhoubné nádory 23 procent populace.

Text: redakce / Foto: ilustrační

Příčinou tří čtvrtin úmrtí v České republice jsou kardiovaskulární onemocnění nebo zhoubné nádory. Všem těmto chorobám lze přitom stejným způsobem a poměrně snadno předcházet dodržováním zásad zdravého životního stylu. Význam zdravého jídla, pohybu a relaxace je však českou veřejností stále ještě podceňován.

Současný životní styl je plný stresu, nezdravého jídla, sedavého způsobu života, kouření i alkoholu. Není proto divu, že v Česku umírá na kardiovaskulární onemocnění 54 procent populace a na zhoubné nádory 23 procent populace. Právě nezdravý životní styl je totiž nejčastější příčinou těchto chorob. Naopak základem prevence, ale dokonce i léčby již existujících kardiovaskulárních potíží či nádorových onemocnění, je obrat ke zdravému životnímu stylu. „Lze přepokládat, že osmdesáti procentům případů nemocí srdce, cévních mozkových příhod, cukrovek 2. typu a čtyřiceti procentům případů rakoviny by bylo možno předejít, pokud by se vyloučily rizikové faktory běžného životního stylu,“ říká Radana Sikorová, DiS., nutriční terapeutka Nemocnice Podlesí. Pokud se chcete kardiovaskulárním a nádorovým onemocněním vyhnout, začněte zejména vhodněji jíst. Největší význam má totiž právě strava, která by neměla obsahovat nadbytečné množství soli, vysoké množství alkoholu, nevhodné složení tuků, vysoký obsah energie a nedostatek ovoce a zeleniny. Strava ale není to jediné. Jednotlivé faktory zdravého životního stylu jsou propojeny, proto rozhodně nepodceňujte ani negativní účinky stresu, nedostatek pohybu nebo kouření.

JAK VYPADÁ ZDRAVÉ STRAVOVÁNÍ
„Základem je jíst pravidelně tři hlavní denní jídla a dopolední i odpolední svačinu. Při tvorbě jídelníčku je třeba věnovat pozornost jak výběru potravin, tak jejich úpravě. Strava by měla být dostatečně pestrá a přiměřená věku, pohlaví, pohybové aktivitě a zdravotnímu stavu,“ říká Radana Sikorová. Celkový podíl tuku v energetickém příjmu by ideálně neměl překračovat 30 procent. U dětí by se měl podíl tuku na celkovém energetickém příjmu postupně snižovat tak, aby ve školním věku tvořil 30 až 35 procent energetického příjmu. Dále je na místě snížení příjmu cholesterolu na maximálně 300 miligramů za den, snížení spotřeby cukru na maximálně 10 procent z celkové denní energetické dávky a snížení spotřeby kuchyňské soli na 5 až 6 gramů za den. V kojeneckém věku stravu zásadně nesolíme, v pozdějším dětském věku užíváme sůl úměrně potřebám dítěte. U starších lidí, kde je častěji sledovaná hypertenze a další onemocnění, je na místě snížení příjmu soli pod 5 gramů na den. Vhodné je obecně zvýšit příjem vlákniny na 30 gramů za den a rovněž i navýšit příjem dalších ochranných látek jak minerálních, tak vitaminové povahy.

Dále by měl být ve stravě snížen příjem živočišných tuků (například vepřový bok, plnotučné mléko a mléčné výrobky s vysokým obsahem tuku, uzeniny, lahůdkářské výrobky, některé cukrářské výrobky, trvanlivé a jemné pečivo apod.) a zvýšen podíl rostlinných olejů, zvýšena spotřeba zeleniny, ovoce, ořechů, luštěnin (bohatého zdroje kvalitních rostlinných bílkovin s nízkým obsahem tuku a vysokým obsahem ochranných látek) i ryb a výrobků z ryb, včetně mořských, kde je u tučnějších ryb výhodou vyšší obsah omega 3 mastných kyselin. Denní příjem zeleniny a ovoce by měl dosahovat 600 gramů (včetně zeleniny tepelně upravené), přičemž poměr zeleniny a ovoce by měl být zhruba 2:1. Výrobky z bílé mouky by měly být nahrazeny výrobky z mouky tmavé nebo celozrnné. Při přípravě pokrmů je třeba se zaměřit na racionální přípravu stravy, zejména na snižování ztrát vitaminů a jiných ochranných látek. Preferujte proto vaření a dušení, která zamezují zvýšenému příjmu toxických produktů vznikajících při smažení, pečení a grilování, zejména u potravin s vyšším podílem živočišných bílkovin (maso, ryby) a zvýšenému příjmu tuku ze smažených či fritovaných pokrmů.

PITNÝ REŽIM
Důležitý je ale také správný pitný režim – co do množství i složení. Dospělý by měl denně vypít 1,5 až 2 litry tekutin (při zvýšené fyzické námaze nebo zvýšené teplotě okolí přiměřeně více), přičemž káva se do tohoto pitného režimu nezapočítává. „Přednostně by mělo jít o nápoje neslazené cukrem, nejlépe s přirozenou ovocnou složkou. Alkoholické nápoje je nutno konzumovat umírněně, u mužů přibližně 250 mililitrů vína nebo 0,5 litru piva, případně 60 mililitrů lihoviny. U žen je to přibližně 125 mililitrů vína nebo 0,3 litru piva, popřípadě 40 mililitrů lihoviny,“ vysvětluje Radana Sikorová.

Ačkoliv otázka výživy je v rámci zdravého životního stylu stěžejní, podceňovány by neměly být ani ostatní faktory, které mají na fyzický i duševní stav každého z nás významný vliv. Dnes všudypřítomné znečištěné ovzduší, každodenní stres, sedavé zaměstnání a navíc nedostatek pohybu ve volném čase, stejně jako kouření nebo pobyt v zakouřených prostorech mají na zdraví člověka neblahé účinky, byť dodržuje sebezdravější zásady stravování. Společně s úpravou jídelníčku proto usilujte i o změnu životního stylu. Jezte především v klidu, dopřávejte si dostatek relaxace i spánku, občas si zajděte na procházku do přírody, plavejte nebo jezděte na kole – podle toho, co je vám blízké.