Nemocnice Nový Jičín

Pacientům s poškozeným mozkem pomáhá kognitivní rehabilitace

16. 11. 2013

Jde o program cvičení poznávacích funkcí mozku, přičemž pacienti při této intervenci řeší různé ústní a písemné úkoly, procvičují počítání nebo se učí cizímu jazyku.

Text a foto: Ing. Tomáš Želazko

V dnešní společnosti je člověk každodenně vystavován celé řadě stresových faktorů. Pokud je stres kombinovaný se špatně vedeným životním stylem dochází ke zvýšenému riziku vzniku všech onemocnění. V neurologii se můžeme setkat s onemocněními, jejichž vznik může být podmíněný ovlivnitelnými i neovlivnitelnými faktory.

V rámci prevence například mozkové cévní příhody hraje roli náš osobní přístup ke zdraví a ovlivnitelným faktorům, ke kterým patří hodnota krevního tlaku, kouření, pití alkoholu, výběr stravy, pohybový režim a další. K dalším onemocněním, kde sehrává prevence úrazů významnou roli, patří úrazová onemocnění mozku –tzv. kraniotraumata. Také prevence brzkého nástupu běžné zapomnětlivosti může být ovlivněna naším celoživotním mozkovým tréninkem. Zmíněné neurologické nemoci jsou specifické tím, že v jejich důsledku může být narušena jedna nebo více poznávacích funkcí, jejichž centra se nacházejí právě v mozku.

KOGNITIVNÍ REHABILITACE V NOVÉM JIČÍNĚ
Pacientům s těmito problémy začala nedávno nabízet pomoc a poradenství Nemocnice Nový Jičín, a to prostřednictvím tzv. kognitivní rehabilitace. „Jde o program cvičení poznávacích funkcí mozku, přičemž pacienti při této intervenci řeší různé ústní a písemné úkoly, procvičují počítání nebo se učí cizímu jazyku. V rámci lekce probíhá i zábavná a motivační komunikace s pacientem, kdy se zaměřujeme na individuální zájmy, potřeby pacienta a jeho rodiny,“ říká staniční sestra Mgr. Simona Lipovská, která se kognitivní rehabilitací na neurologickém oddělení novojičínské nemocnice zabývá.

Kognitivní rehabilitaci podle staniční sestry na neurologickém oddělení i ambulanci využívají jako ošetřovatelskou intervenci, kterou provádí v rámci edukačního (vzdělávacího) procesu, kdy posoudí problémové poznávací funkce, vytvoří plán rehabilitace a realizují ho do praxe. Konečným cílem edukačního procesu je podílet se na zvýšení kvality života pacientů s následky neurologických onemocnění. Je velice důležité udělat si čas na pacienta, komunikovat s ním a zjišťovat kvalitu jeho současného života,“ doplnila staniční sestra.

Cílem lekcí je aktivizovat myšlení, dosáhnout rychlejších reakcí, celkového zlepšení soběstačnosti v denním životě a snadněji se přizpůsobit a zařadit do společnosti. „Různé aktivity se provádí formou stolních i praktických her, domácích úkolů, testů. Máme možnost provádět mozkový trénink i za využití počítačového programu, což vítají zejména mladší pacienti, ale i senioři nejsou výjimkou. Během kurzu můžeme průběžně hodnotit výsledky rehabilitace,“ vysvětluje staniční sestra Mgr. Simona Lipovská.

Mozek je sídlem kognitivních schopností a je výjimečným orgánem nejen pro své funkce, ale i pro svou schopnost obnovy (neuroplasticity). Dříve se mozek pokládal za plastický pouze do určitého věku. Soudilo se, že mozkové buňky poté pouze odumírají a nové se již nevytváří. Novější výzkumy toto přesvědčení však vyvrátily. Neuroplasticita mozku člověka je tak vysoká, že dokáže produkovat nové buňky a nová spojení mezi neurony po celý život. Při poranění mozku nebo při patologickém procesu, které mají za následek poškození určité části mozkové tkáně, je tento orgán schopen do určité míry nahradit chybějící schopnost v poškozené části mozku zapojením jiné, nepoškozené oblasti.

PRO KOHO JE VHODNÁ ?
Kognitivní rehabilitace posiluje mozkové funkce jako je paměť, pozornost, orientaci, zrakově prostorové schopnosti, slovní vybavenost, které jsou nutné pro fungování v běžném každodenním životě. „Trénování kognitivních funkcí je vhodné pro široké spektrum neurologických pacientů, zejména po mozkových cévních příhodách, při neurologických onemocněních provázených mírnějším kognitivním deficitem, při Parkinsonově a Alzheimerově nemoci, mozkových traumatech či neurodegenerativních onemocněních s počínající demencí. Používá se také u zdravých seniorů či při stařecké zapomětlivosti,“ vysvětluje Mgr. Simona Lipovská s tím, že v případě potřeby se při kognitivní rehabilitaci spolupracuje s neurologem, psychologem, logopedem.

Programy kognitivní rehabilitace jsou přizpůsobeny věku, poranění, symptomům a době od poranění. Délka kognitivního programu je většinou tři měsíce v pravidelných intervalech nebo dle dohody. Rehabilitace je prováděna formou individuální, skupinovou nebo v domácím prostředí ve spolupráci s rodinou. „V tělocvičně probíhá kognitivní stimulace ve skupince pacientů pod vedením fyzioterapeutky a kognitivní sestry. Kognitivní i sociální fungování se zde podporuje formou diskuzí, volnočasových aktivit, pohybovým cvičením, paměťovými hrami a dalšími činnostmi,“ uvádí Mgr. Lipovská. Jako příklad uvedla sedmdesátiletého pacienta, který byl před nemocí plně soběstačný a v životě zcela orientovaný. Po prodělané mozkové mrtvici zjistili u něj nedostatky ve slovní výslovnosti, pozornosti a paměti. Proto se začalo s pacientem provádět individuální procvičování, což nyní trvá přes rok. „Začínali jsme pohodovou komunikací, předčítáním a čtením, stolními hrami, nácvikem psaní. K mozkové stimulaci jsme používali také rádio, televizi, mobilní telefon. Později jsme začali i pracovat s počítačem, kde jsme procvičovali schopnost koncentrovat se. Muž je nyní ve skvělé psychické kondici a jeho rodinu těší, že mu kognitivní rehabilitace zůstala jako domácí koníček,“ sdělila staniční sestra.

Při kognitivní rehabilitaci jde o individuální pomoc lidem, přičemž zdravotníci spolupracují s rodinnými příslušníky. Při individuální lekci používají šetrnější přístup, nepracují na čas, nejedná se o soutěžení, které by mohlo pacienta stresovat. Důraz je zde kladen na podporu a procvičování kognitivních funkcí, které jsou zachovány. Také se významně zaměřují na podporu sebevědomí pacientů, na jejich motivaci. V tomto programu zdravotní sestra pomáhá, napovídá, chválí, motivuje, komunikuje, podporuje psychické zdraví jedince. „Efekt procvičování poznávacích funkcí vyhodnocujeme na základě retestování s pomocí testů, zhodnocením fungování pacienta v každodenním životě, či výpovědí samotného pacienta a jeho rodiny,“ vysvětluje Mgr. Lipovská.

Spokojeni jsou i sami pacienti. „Těším se na každou lekci, kdy si příjemně povídáme se sestřičkou Lipovskou a vždy se něco nového dozvím. Já osobně cvičím svůj mozek šest měsíců a pociťuji změnu sama na sobě, ale i mé okolí doma. Tolik nezapomínám, začala jsem číst knížky a naučila se pracovat na počítači, což jsem před tím nedělala,“ poznamenala osmaašedesátiletá pacientka z Frýdku-Místku, která trpí seniorskou zapomnětlivostí.

Pacienti, kteří mají zájem o procvičovánípoznávacích funkcí v Nemocnici Nový Jičín, mohou požádat svého praktického lékaře, neurologa nebo přímo kognitivní sestru nemocnice o doporučení na zařazení do kurzu. Rehabilitovat lze i skupinově, kdy se procvičuje mozek i celé tělo, a to každou středu odpoledne v tělocvičně v Novém Jičíně pod vedením rehabilitační pracovnice a ve spolupráci s neurologickým oddělením. Podmínkou účasti je, že pacient je schopen docházet nebo má zajištěný transport ze strany rodiny, motorické schopnosti k plnění úkolů a hlavně, že jeho zdravotní stav dovoluje účast na této rehabilitaci, tedy na doporučení lékaře. „Skupinová rekondiční cvičení probíhají zdarma pro všechny zájemce. Individuální programy probíhají pro vybrané pacienty neurologického oddělení Nový Jičín zdarma a další zájemce z řad pacientů nebo veřejnosti za stanovený provozní poplatek,“ uzavírá Mgr. Lipovská.