Nemocnice Český Těšín

Žihadlo sršně může být smrtelné

23. 9. 2014

Reakce na bodnutí hmyzem se u každého může projevit jinak, někomu nevadí ani poštípání sršněm či vosou a snese i několik žihadel, druhému může způsobit potíže i jediné píchnutí.

Text a foto: Ing. Tomáš Želazko

Bodnutí sršněm se před časem málem stalo osudným staršímu muži z jižních Čech. Poté co jej bodl sršeň do hlavy, muž upadl do anafylaktického šoku a došlo u něj k srdeční zástavě. Přivolaní záchranáři muže resuscitovali a poté přepravili vrtulníkem do nemocnice. Jeho stav byl několik dnů velmi vážný, ale nakonec následky bodnutí nebyly tak dramatické. Muž nemá ani poruchy ledvin či nervů, které se někdy po anafylaktickém šoku objeví.

Bodnutí sršněm je, na rozdíl od bodnutí včelou či vosou, ojedinělé. Sršní bodnutí je ovšem oproti vosímu a včelímu znatelně bolestivější, protože sršeň má žihadlo delší a větší. Navíc na žihadle nejsou zpětné háčky, proto jej může použít i opakovaně. Pro zdravého člověka není ani opakované bodnutí nebezpečné. Bodnutí od sršně je však nebezpečné pro malé děti, starší či nemocné lidi a především pro alergiky. „Alergická reakce je způsobena narušením imunitního systému jedince. K vyvolání alergické reakce stačí u alergika jen jedno jediné bodnutí. Takováto alergická reakce pak ohrožuje daného člověka na životě především v důsledku možného rozvoje anafylaktického šoku,“ říká MUDr. Miroslav Baránek, lékař oddělení odborné ošetřovatelské péče Nemocnice Český Těšín. Podle lékaře ale může dojít k velmi nebezpečnému stavu i u zdravých lidí, kdy postiženému v důsledku bodnutí do určité části těla oteče část dýchacích cest. „Nejrizikovější jsou bodnutí a následné otoky jazyka nebo krku,“ doplnil. Odborníci na hmyz upozorňují, že v žádném případě není dobré při setkání se sršněm panikařit, začít dělat rychlé pohyby. Sršeň nechce ublížit. A pokud jste se náhodou nedostali do těsné blízkosti jeho hnízda, nemáte se čeho bát, nezaútočí. Tedy pokud sršně nebudete nějak ohrožovat.

BODNUTÍ HMYZEM
V České republice jsou na hmyzí bodnutí alergická až tři procenta lidí. Těmto lidem se mohou stát nebezpečná bodnutí nejen od včely, vosy či sršně, ale rovněž píchnutí obyčejného komára. „Reakce na bodnutí hmyzem se u každého může projevit jinak, někomu nevadí ani poštípání sršněm či vosou a snese i několik žihadel, přecitlivělému jedinci však může způsobit potíže i jediné píchnutí,“ sdělil lékař.

Bodnutí včel, vos či sršňů jsou bolestivá, pokud však hmyz píchne alergika, bývá bolest tím nejmenším problémem. „Pokud je člověk alergický, může mu po bodnutí hmyzem jít o život. Na jed pak totiž reaguje celé tělo. Dotyčný může při bouřlivé reakci upadnout do bezvědomí, zkolabovat nebo se začít dusit. U některých lidí může dojít i k celkovému selhání oběhu,“ varuje MUDr. Baránek.

Nejzávažnější reakcí na hmyzí jed je anafylaktický šok a projevuje se nevolností, třesavkou, zrychleným dýcháním a následně může člověk upadnout do bezvědomí. Pokud není postiženému včas poskytnuta pomoc, hrozí i smrt. Proto je zapotřebí ihned volat záchrannou službu a neprodleně by se měl dát pacientovi jeho lék. „Anafylaktický šok je považován za kritický stav, při kterém dochází k poklesu tlaku a poruchám vědomí. V prvé řadě je nutné zajistit základní životní funkce,“ vysvětluje lékař s tím, že před příjezdem zdravotníků je třeba uvést pacienta do klidu, stínu, nepokládat, ale nechat ho sedět nebo ležet na boku, protože se mu tak lépe dýchá. Místo vpichu je vhodné chladit, aby se vstřebávání alergizujícího jedu zpomalilo. Pokud postižený ztratí vědomí a přestane dýchat, je nutno zahájit oživování – tedy masáž srdce a umělé dýchání.

Anafylaktický šok naštěstí nevyvolává bodnutí komárů nebo ovádů. U včel, vos a sršňů je tomu však jinak. V jejich jedových žlázách se vytváří jed, který je součástí jejich obranného mechanismu. Ten se při bodnutí žihadlem dostává do lidského těla, kde vyvolá různě prudké reakce. Pokud je člověk alergický, i malý podíl těchto přecitlivělostí může ohrozit život.

JSTE ALERGICI? BUĎTE PŘIPRAVENI!
Alergie na hmyzí bodnutí se může projevit kdykoliv během života, první alergickou reakci tedy může prožít i dospělý člověk. Alergie většinou vznikají postupně, není proto většinou třeba se bát, že by vás prudká a nebezpečná reakce zaskočila zčistajasna. Reakce na hmyzí bodnutí se většinou postupně zhoršují. V takovém případě je návštěva alergologa nutná. Poté by jej měl člověk navštěvovat pravidelně a dostávat léky na hmyzí bodnutí.

„Takový alergik by měl mít léky stále u sebe. Lidé, kteří mívají po bodnutí prudkou alergickou reakci a hrozní u nich anafylaktický šok, by měli být od lékaře také vybaveni injekcí, kterou si po bodnutí vosou, včelou, sršněm aplikují do svalu,“ uvádí lékař. Pokud ovšem nepatříte mezi alergiky a nejedná se o bodnutí do krku, postačí postižené místo chladit ledovým obkladem nebo studenou vodou, a tím mírnit otok. Babské rady doporučují přiložit na postižené místo rozpůlenou cibuli či křen. Známé je také potírání octem. Na svědění a pálení zabírají masti s obsahem antihistaminik, například Fenistil, volně prodejný v lékárnách.

Také bychom se měli snažit, abychom riziko poštípání omezili na minimum. Doporučuje se nejíst a nepít ve volné přírodě, neběhat naboso v trávě, nenosit příliš pestré oblečení, mít při jízdě autem zavřená okna a také se snažit omezit tělesnou námahu, protože některý hmyz láká pot. V domech je vhodné používat sítě do oken nebo odpuzovače hmyzu, které se dávají do zásuvky a uvolňují páry chemických prostředků. Obtěžujícího hmyzu vás pomohou zbavit i některé rostlinné preparáty.

Před časem dorazil do Nemocnice Český Těšín sedmapadesátiletý muž s rozvinutým anafylaktickým šokem po bodnutí včelou. Přestože o své alergii věděl, nepoužil své pohotovostní léky, ani nevolal záchrannou službu, ale nechal se přivézt soukromým autem. „Pacient byl neklidný, zmatený, stěžoval si na špatné dýchání a křeče v břiše. Měl zarudlý obličej s otokem, vyrážku po celém těle a velmi nízký tlak. Muže jsme napojili na kyslíkový přístroj, zajistili nitrožilní přístup na pravé ruce a začali s postupným podáním adrenalinu,“ uvádí MUDr. Baránek s tím, že do 10 minut se u pacienta projevilo zlepšení, kdy postupně odeznívalo sípavé dýchání i zúžení průdušek. Částečně zmizelo promodrání kůže a vyrážka zbledla. Zároveň lékaři zajistili nitrožilní přístup také na levé ruce a podali nitrožilní infuzi doplňující minerály a tekutiny. „Poté došlo také k normalizaci tlaku i pulzu. Po dvaceti minutách, kdy pacient byl k nám přivezen, jsme jej ve stabilizovaném stavu předali lékaři rychlé záchranné služby k transportu na JIP interního oddělení Nemocnice Třinec,“ uzavírá MUDr. Baránek.