Nem. Valašské Meziříčí

Cukrovkou mohou trpět i děti

24. 3. 2015

Vznik diabetu I. typu nelze ovlivnit výživou ani sportem, nikdo za něj nemůže.

Text: Bc. Lucie Drahošová / Foto: Michal Václav, DiS.

S cukrovkou se léčí 840 tisíc obyvatel České republiky a dalších 250 tisíc o svém onemocnění vůbec neví. Cukrovka, odborně diabetes mellitus, patří mezi onemocnění typická zejména pro starší osoby s nezdravým životním stylem, trpět jí však mohou stejně tak i děti. Zhruba tři tisícovky diabetiků jsou děti a mladiství. A jsou to právě oni, kdo si nejčastěji musí denně píchat inzulínové injekce. Typická pro dětský věk je totiž cukrovka I. typu, která nenabízí jiné alternativy léčby. Při onemocnění cukrovkou dochází ke ztrátě schopnosti organismu udržovat optimální hladinu cukru v krvi. Glukóza – krevní cukr, je nejdůležitějším zdrojem energie pro všechny buňky lidského těla. Odpovědnost za udržování optimální hladiny cukru (glykémii) nese hormon inzulin, který si tělo samo vyrábí ve slinivce břišní. Inzulin přitom patří mezi hormony, které řídí procesy látkové výměny a umožňují samu podstatu života, proto je pro správné fungování organismu nepostradatelný. Pokud diabetem netrpíme, je glykémie stálá. U zdravého člověka glykémie neklesne pod hodnotu 3,3 (milimol/litr) a nalačno nestoupne přes 5,6, za což vděčíme pouze inzulinu. Bez něj běžně stoupá glykemie k hodnotám okolo 30, což je jasný diabetes. O cukrovku se jedná v případě, že hladina glukózy v krvi přesáhne nalačno hodnotu 7 nebo jakákoliv náhodně naměřená hodnota glykémie nad hodnotu 11.

Nesprávné množství cukru v krvi, tedy příliš vysoká či nízká glykémie, přitom může vážně ohrozit zdraví a dokonce i život člověka – zejména pokud se vyskytuje dlouhodobě. Diabetici často trpí postižením zraku nebo dokonce slepotou, postižením ledvin, diabetickou nohou (defekty dolních končetin způsobené postižením cév a nervů), častěji se u nich vyskytuje srdeční infarkt a může dojít dokonce i k diabetickému kómatu. Na zdravotní komplikace spojené s diabetem zemře každý rok více než 20 tisíc pacientů. Základními typy diabetu jsou diabetes I. a II. typu. U cukrovky II. typu je problémem snížená citlivost tkání na inzulin, související zejména s nadměrným množstvím tuku v těle – tedy často nadváhou či dokonce obezitou. Organismus takového pacienta musí k udržení normálních hodnot glykémie produkovat stále větší množství inzulinu, a jakmile již není vyšší produkce možná, projeví se cukrovka. Tu však zejména v počátečních stádiích není potřeba léčit inzulinem, postačí léky a změna jídelníčku. 

U cukrovky I. typu je příčinou onemocnění ztráta schopnosti organismu produkovat inzulin a udržet koncentraci krevního cukru (glukózy) v krvi v normálních mezích. Tento typ cukrovky je přitom typický zejména pro děti a mládež. Rychlost snižování kapacity produkce inzulinu může být u diabetiků I. typu různá – od několika týdnů po několik měsíců i let. Cukrovka tedy může přicházet plíživě a nepozorovaně, stejně jako i uhodit jako blesk z čistého nebe – zejména při nemoci, kdy se často doposud nepozorovaná cukrovka výrazněji projeví. Jedinou možnou léčbou cukrovky I. typu je přitom pravidelná a celoživotní aplikace inzulinu pomocí injekcí.

„Injekční stříkačky zejména dětské pacienty ze začátku často vystraší, bohužel jedná se o jedinou možnost léčby. Alternativní podávání inzulinu, například ústy ve formě tablet či kapek, není možné, protože v této podobě by inzulin nepřinášel žádný užitek. Trávicí šťávy by jej rozložily a do krve by se vstřebaly jenom jeho neúčinné zbytky. Proto je nutné při léčení inzulínem trávicí ústrojí obejít a tělu dodat inzulín přímo, v injekcích. Naučit se je používat ale není nijak těžké a pacienti včetně dětských jsou často překvapeni, jak rychle celý proces zvládnou sami. Nemluvě o tom, že inzulinové jehly jsou maximálně tenké, proto píchnutí je jen velmi málo bolestivé,“ říká zástupce primáře interníhooddělení, MUDr. Marie Černochová s tím, že velmi praktická a oblíbená jsou dnes také inzulinová pera, která mají zásobník s inzulinem, dávku lze snadno nastavit pomocí dávkovače a celá aplikace spočívá jen ve stisku pístu. Inzulin se píchá podkožně do vybraných míst těla – do přední strany stehna, do horní zevní čtvrtiny zadečku, do zevní horní části paže, nebo například do přední stěny břišní. „Další možností aplikace inzulínu je pomocí inzulínové pumpy, která do těla uvolňuje inzulín postupně a tím přesněji napodobuje funkci slinivky,“ doplňuje lékařka MUDr. Černochová.

I. typem cukrovky nejčastěji trpí děti a mladí lidé do 35 let, u kterých je zapotřebí od nejútlejšího věku pracovat na samostatnosti pokud jde o aplikaci inzulinu, ale také na smyslu pro pravidelný režim, správné stravě i pohybu. Správným životním stylem lze totiž výrazně pozitivně ovlivnit vývoj choroby i její projevy. „Pokud se dětští pacienti naučí určitému rutinnímu řádu, naučí se pracovat s inzulinem, osvojí si zdravý životní styl a zároveň se seznámí s možnými komplikacemi při diabetu i jejich řešením, pak pro ně onemocnění cukrovkou nemusí být nijak výrazněji limitující. Mohou se cítit zdravé, vykonávat veškeré činnosti, které podnikají jejich vrstevníci, mají před sebou perspektivu stejně dlouhého života jako jejich vrstevníci bez diabetu, mohou založit vlastní rodinu,“ říká MUDr. Marie Černochová. Mnozí rodiče se samozřejmě ptají, kdo za onemocnění jejich potomka může. Možná měli omezit přísun sladkostí, nebo dítě více nabádat ke sportu? Odpověď zní: Ani jedno! Vznik diabetu I. typu nelze ovlivnit, nezáleží na tom, zda je dítě obézní či štíhlé, zda jí mnoho sladkostí, zda sportuje. Za vznik diabetu I. typu nikdo nemůže. Každý ale může ovlivnit dopady, které toto onemocnění bude mít na jeho život – pokud se pacient naučí určitému životnímu režimu a osvojí si práci s inzulinem, bývají minimální. 

Co se týče inzulinu, u dětských pacientů se využívá inzulin lidský, vyrobený biotechnologií pomocí genetického inženýrství. Existuje ve dvou podobách – inzulin rychle působící a inzulin s prodlouženým účinkem. Rychle působící inzulín se používá v době jídla, kdy se do krve dostává najednou velké množství glukózy a tělo potřebuje hodně inzulínu. Určité množství inzulinu však organismus potřebuje neustále, a pokud jej tělo nedokáže vytvořit samo, musí mu být dodáváno i mimo čas jídla. Abychom se ale vyvarovali neustálému podávání inzulinu například i během noci, vědci vyvinuli depotní inzulín, který pomáhá vytvořit dlouhodobě účinnou stálou hladinu inzulínu. Množství potřebného inzulinu na míru přitom zjistí každému pacientovi v diabetologické poradně, a tyto hodnoty jsou pak v rámci pravidelných kontrol vždy ověřovány a případně upravovány podle aktuálního stavu a vývoje choroby. 

Cukrovka u dětí nemusí být dlouho vůbec odhalena, přitom právě včasné zahájení léčby může výrazně pozitivně ovlivnit zdraví pacienta v budoucnu. Zpozorněte proto, pokud u dítěte začnete pozorovat nadměrné močení případně i pomočování, výrazně velkou žízeň, únavu, úbytky váhy, poruchy vidění, dech páchnoucí po acetonu, nebo například opakované infekce močových cest. Cukrovku pak nejlépe prokáží krevní odběry, ať už provedené praktickým lékařem, odborníkem v diabetologické poradně, nebo i laický odběr kapky krve z prstu a její prověření na domácím glukometru.