Nem. Valašské Meziříčí

Rakovina tlustého střeva mnohdy zabíjí zbytečně

6. 8. 2014

Lidé by se měli více zajímat o své zdraví. Víte, že od 55 let věku si může každý z nás vybrat, zda podstoupí test na okultní krvácení, nebo preventivní kolonoskopické vyšetření?

Text a foto: Mgr. Radka Miloševská

Před čtyřmi lety zemřela na rakovinu tlustého střeva padesátiosmileté paní Tamaře maminka. Když zákeřná choroba postihla také jejího o dva roky staršího bratra, rozhodla se, že již není na co čekat, a objednala se na preventivní kolonoskopické vyšetření. „Měla jsem z vyšetření obrovské obavy a také jsem se nesmírně styděla, když jsem si představila, jakým otvorem mě budou vyšetřovat. Když ale diagnostikovali rakovinu také bratrovi, rozhodla jsem se, že musím překonat svůj strach,“ prozrazuje paní Tamara, kterou hrozba rakoviny nesmírně vyděsila. Rakovina tlustého střeva bývá často označována jako rodinné prokletí. V některých rodinách se totiž vyskytuje kolorektální karcinom dědičně u více členů domácnosti. Samozřejmě se nedědí přímo nádor, nýbrž dispozice k jeho vzniku. „Záleží ale na několika dalších faktorech, jako je například věk, životní styl příbuzného atd.,“ uvádí MUDr. Martin Liberda z gastroenterologické ambulance Nemocnice Valašské Meziříčí.

ŽIVOTNÍ STYL

Paní Tamara měla štěstí. Lékaři u ní během kolonoskopického vyšetření neodhalili žádné polypy, ze kterých by se mohl karcinom rozvinout. A protože se rakovina tlustého střeva a konečníku vyvíjí řadu let, například i 10, má nyní žena na dlouhou dobu velkou pravděpodobnost, že jsou její střeva zdravá. „Na rozdíl od bratra a maminky jsem již od útlého věku aktivně sportovala. Jako nadějná atletka jsem dbala i na správnou životosprávu. I když posledních 35 let sportuji jen rekreačně, stravovací návyky jsem si přenesla i do dospělosti,“ zamyslela se paní Tamara nad jedním z možných důvodů, proč se jí onemocnění vyhýbá. Právě špatné stravovací návyky, kouření, obezita a nedostatek pohybu patří mezi rizikové faktory, které onemocnění způsobují. „Obecně jsou rakovinou tlustého střeva a konečníku více ohroženi lidé starší 50 let, lidé obézní, kuřáci, diabetici, lidé konzumující mnohokrát týdně červené maso nebo uzeniny,“ doplňuje MUDr. Martin Liberda s tím, že většina nádorů tlustého střeva vzniká v důsledku spolupůsobení několika těchto faktorů nezdravého životního stylu.

KDO PŘIJDE VČAS, MÁ NADĚJI

„Mrzí mne, že jsem po tom, co zemřela maminka, nepřiměla podstoupit preventivní vyšetření i bratra. Možná, kdyby nádor odhalili lékaři dříve, bylo by možné jej léčit,“ povzdechla si paní Tamara, jejíž bratr se na odborníky obrátil až ve chvíli, kdy trpěl nesnesitelnými bolestmi břicha a navíc výrazně zhubl bez toho, aby držel jakoukoliv dietu či sportoval. Lidé by měli být rovněž na pozoru, pokud objeví krev ve stolici, trpí dlouhotrvajícími průjmy či zácpou. Mezi další příznaky může patřit pocit nedostatečného vyprázdnění stolice, nadýmání či křečovité bolesti břicha. Jedinec může být také celkově unaven, pokud je onemocnění spojenou s chudokrevností při ztrátách krve z v těle přítomného fragilního nádoru.

V pokročilém stádiu metastáz je onemocnění prakticky nevyléčitelné. U časných stádií je naopak úspěch vyléčení až devadesátiprocentní. Lidé by proto měli dbát na prevenci a zajímat se o své zdraví. „Od 55 let věku si může každý z nás vybrat, zda podstoupí každé dva roky test na okultní krvácení do stolice, nebo zda absolvuje preventivní kolonoskopické vyšetření, které se provádí pouze jednou za deset let. Osobně pro větší přesnost a možnost současného odstranění případného nalezeného polypu v jedné době doporučuji druhou možnost. Kolonoskopie je sice méně příjemná, avšak desetiletý interval je obrovskou výhodou, která horší komfort vyváží,“ míní gastroenterolog MUDr. Martin Liberda s tím, že kolonoskopie dokáže odhalit i velmi malý, počínající nádor, jehož léčba je podstatně jednodušší a úspěšnější než u velkých nádorů.

PŘÍPRAVA NA VYŠETŘENÍ

Aby bylo kolonoskopické vyšetření úspěšné, je nutné střeva důkladně pročistit. Toho pacienti docílí pomocí diety a pitím projímavých roztoků. Den před zákrokem pacient pije zpravidla jen tekutiny a přípravné roztoky. Posledních několik let se také doporučuje pít poslední dávku přípravného roztoku až v den vyšetření, a to i u pacientů, u nichž je vyšetření plánováno ve větším „utlumení“ – tzv. analgosedaci. Kolonoskopické vyšetření není příjemné, ale zpravidla nebývá příliš bolestivé. Hadice s optickou kamerou na konci se zavede konečníkem do tlustého střeva a opatrně se jím posouvá až na konec. Při průchodu přístroje střevem lékaři vidíme „přímý přenos“ videoendoskopického obrazu střevní stěny, který se přenáší na monitor. Celá procedura obvykle trvá kolem dvaceti minut.

Česká republika je mezi prvními na světě ve výskytu zhoubných nádorů rakoviny tlustého střeva a konečníku – každoročně přibývá přes osm tisíc nových případů. Česko má od roku 2000 organizovaný screening rakoviny tlustého střeva. Zdravotní pojišťovny hradí lidem od 50 do 54 let test na skryté krvácení ve stolici a od 55 let si lidé volí, zda chtějí jednou za dva roky tento test, nebo jednou za deset let kolonoskopii. V lednu letošního roku navíc začaly zdravotní pojišťovny zvát v rámci projektu Systém podpory prevence vybraných nádorových onemocnění v České republice první pacienty k preventivním vyšetřením. V případě prevence kolorektálního karcinomu jsou oslovováni muži a ženy ve věku od 50 do 70 let. „Ten, kdo obdržel pozvánku k vyšetření od své zdravotní pojišťovny, se může objednat na naše pracoviště. Nejdříve je však nutné navštívit svého praktického lékaře, který k vyšetření vypíše žádanku. Vzhledem k tomu, že se jedná o preventivní screeningové vyšetření, nebudou klienti muset platit regulační poplatek ve výši 30 korun,“ popisuje postup MUDr. Liberda, který letos v červnu prezentoval poster týkající se problémů spojených se screeningem kolorektálního karcinomu v České republice a klinických zkušeností svého centra na Výročním zasedání Britské Gastroenterologické Společnosti v Manchesteru.