Dopravní zdravotnictví

Ušní šelest umí přivést až k šílenství

18. 9. 2014

V nejtěžších případech pacienti podléhají depresím se sebevražednými sklony.

Text: Bc. Lucie Drahošová s přispěním MUDr. Dagmar Slavětínské

Pískání v uších občas zaznamená většina z nás. Obvykle ale trvá vteřiny či minuty a přichází jen zcela výjimečně. Pokud ale tiché pískání, hučení, či šumění, které nepochází z žádného vnějšího zvukového zdroje, slyšíte nepřetržitě, pak je tu opravdový problém zvaný ušní šelest. Zdánlivě to sice zní jako banalita, zkrátka pískání v uších. Ti, kteří ale ušním šelestem trpí, mohou potvrdit, že se jedná o značnou komplikaci celkového života. Ušní šelest neboli tinnitus v zásadě neohrožuje pacientův zdravotní stav, je ale velice nepříjemný a obtěžující, neboť zvukový vjem pacienta výrazně ruší při jakékoliv běžné činnosti. Je při něm snížena schopnost soustředění se na učení a schopnost intelektuální práce. Postižený má narušenou možnost odpočinku a kvalitního usínání. Často urputný permanentní tinnitus způsobuje i vážné psychické potíže. V nejtěžších případech pacienti dokonce podléhají depresím se sebevražednými sklony.

JAK POZNÁM UŠNÍ ŠELEST?
Ušní šelest se projevuje vnímáním zvuků, pro které neexistuje zdroj ve vnějším prostředí. Pacient trpící ušním šelestem slyší zvuky podobné pískání, šumění, hučení, bručení či syčení, které nemusí být vůbec hlasité, přesto výrazně rušivé. Pacient s ušním šelestem je vnímá nejčastěji permanentně, což je nejvýrazněji obtěžující, nebo v reakci na určité podněty jako je například fyzická námaha či změny barometrického tlaku. Tinnitus se v průběhu dne může nahodile objevit, ale taktéž může spontánně odeznít. Šelest přitom může postihnout buď obě uši, nebo jen jedno z nich. Rozhodující je ale právě časté vnímání zvuku. Pokud pískání slyšíte dvakrát do roka, tinnitus to není. Rozpoznat šelest musíte ale pouze vy sami. Pro okolí jsou totiž šelesty neslyšitelné. Ušní šelest lze rozlišit na subjektivní a objektivní. Subjektivní šelesty jsou zvuky vnímané pouze jedincem, není možné je změřit, zaznamenat či nahrát. Oproti tomu šelesty objektivní můžeme v rámci vyšetření sluchu zaznamenat, udat jejich intenzitu a identifikovat frekvenci zvuku, při které se objevují. Tento typ šelestů je však spíše vzácný, tvoří pouhá dvě procenta ze všech šelestů.

MOŽNÉ PŘÍČINY
„Zvukové vjemy vnímané jako tinnitus mohou být způsobeny změnami ve sluchovém orgánu nebo na základě změn, odrážející dysfunkci jiných systémů,“ vysvětluje otorinolaryngoložka MUDr. Dagmar Slavětínská z ORL ambulance Nemocnice Nymburk. Šelesty vznikají nejběžněji ve sluchovém orgánu nebo v jeho blízkosti a jsou dvojího typu. Cévní a svalové. Cévní šelesty vznikají v důsledku poruchy cévního zásobení ucha nebo jeho okolí. Typický je jejich rytmický charakter souběžný s tepem. Druhý typ, svalové šelesty, jsou způsobeny stahy svalů a připomínají praskání či mlaskání. Tinnitus jako příznak poškození sluchového aparátu vzniká v důsledku vystavení krátkodobému silnému přepětí sluchu, nebo vystavení dlouhodobému zdroji hluku, například při práci s hlučnými stroji. Dalšími ne zcela zanedbatelnými příčinami ušního šelestu mohou být ušní onemocnění jako například uzavření zvukovodu ušním mazem nebo cizím tělesem či zánětlivá onemocnění. Tinnitus však může vzniknout jako následek užívání toxických léků či látek po neurologické nemoci (roztroušená skleróza a úrazy hlavy) nebo také po ortopedickém onemocnění, zejména krční páteře. Vliv mohou mít také choroby metabolické, psychogenní i například zubní. „Tinnitus není tedy nemoc, je pouze příznakem, může být pouhým doprovodným jevem některých onemocnění,“ uvedla lékařka.

JAK ŠELEST ZMÍRNIT?
Diagnostika i léčba jsou velmi komplikovaný a dlouhodobý proces, který bývá úspěšný zhruba v polovině případů. V popředí je velké úsilí alespoň zmírnit obtíže pacienta. Ve spolupráci odborníků a pacienta samotného je ale možné pozitivních výsledků dosáhnout téměř vždy. „Nejvhodnější je pochopitelně terapie, při které je odstraňována příčina tinnitu. U pacientů je zejména potřeba provést komplexní vyšetření celkového zdravotního stavu, vyšetření interní, ORL, neurologické, ortopedické a neurootologické. Na základě výsledků provedených vyšetření je navržen způsob léčby konzervativní či chirurgický,“ vysvětlila lékařka.

Konzervativní léčba zahrnuje neinvazivní odstranění známých příčin vyvolávajících šelest a dodržování obecných zásad zdravého životního stylu. Může znamenat intenzivní léčbu srdečních nemocí, zvýšené hladiny krevního tlaku, cukrovky, rehabilitaci krční páteře, terapii léky i psychoterapii (například léčba šumem či použití muzikoterapie). Časté je také využití generátorů zvuku, přehlušovačů sluchu, použití sluchadel i jiných prostředků. Další konzervativní možností léčby ušního šumu je aplikace laseru samotného či trojkombinace – podávání vasodilatačních léků, aplikace laseru a rehabilitační léčba. „Další možností léčby je magnetoterapie, jejímž cílem je pomoci ovlivnit cévní systém a zlepšit přísun kyslíku a živin a pokusit se zachovat funkční vlásenkové buňky vnitřního ucha. To vede k úpravě funkčních patologických projevů, tedy omezení až zamezení ušních šelestů a pískání v uších, a minimalizuje další trvalá poškození,“ doplnila lékařka s tím, že zmírnění akutně vzniklého tinnitu a také zlepšení náhlých vad sluchu lze dosáhnout za pomoci využití barokomory. Pokud není příčinná terapie možná, bývá využívána léčba podpůrná, při které je pomocí léků tlumeno vnímání šelestu, pacient trénuje odvádění pozornosti od šelestu, případně bývá šelest přehlušován prostřednictvím podpůrných zařízení.

Pokud se chcete potížím s permanentně obtěžujícími zvuky vyhnout, vyvarujte se výrazného hluku, který nás ohrožuje především na koncertech, při ohňostrojích, při hlasitém poslechu hudby přes sluchátka v uších či při výkonu některých povolání. Vhodné je také vyhnout se stresu, toxickým látkám, alkoholu i drogám. „Lidé by neměli zapomínat na zdravý životní styl a dostatek pohybu. Pokud ale již ušní šelest do života zasáhne, je nutné se obrátit na lékaře. V současnosti existuje řada metod, které vedou přinejmenším k zmírnění tinnitu a umožňují zachovat kvalitu života,“ uzavřela MUDr. Dagmar Slavětínská.