AVENIER

Češi podceňují očkování před cestou do zahraničí

15. 9. 2014

Vhodné očkování vždy doporučí lékař na míru každému cestovateli.

Text: Ing. Tomáš Želazko / Foto: archiv společnosti Avenier

Ochranu před nemocemi Češi při cestách do zahraničí často podceňují. Zdravotní problémy během cesty nebo po ní má skoro polovina cestovatelů, přičemž leckdy si z dovolené přivezou vedle běžných průjmů a respiračních infekcí například i malárii, horečku dengue, kapavku či hepatitidu. A to i přesto, že proti některým těmto nemocem existuje možnost účinné a bezpečné prevence v podobě očkování. „Před každou dovolenou je třeba myslet i na zdravotní rizika s ní spojená. A nemusí jít pouze o dovolenou v exotické krajině. Zdravotní přípravu by neměli podceňovat ani lidé, kteří chtějí dovolenou strávit u moře v Evropě. Bez ní se totiž kouzelný zážitek z dovolené může snadno změnit v noční můru. Nemoc jedné osoby může pokazit pobyt nejen postiženému, ale i celé rodině nebo celé skupině cestovatelů. Navíc je v mnoha oblastech světa lepší vyhnout se místní zdravotní péči, která nejenže nevyléčí, ale hrozí dalšími komplikacemi,“ říká doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., odborný garant center očkování a cestovní medicíny společnosti Avenier.

Pane docente, jaké jsou nejčastější choroby, které postihují cestovatele?
Nejčastější jsou průjmy a jiné zažívací potíže. V některých oblastech postihují většinu návštěvníků z Evropy. Může jít pouze o stav vyvolaný jinými druhy koření, než na jaké jsme zvyklí, dále jinou zeleninou, ovocem, masem či dalšími přísadami do jídla. V méně rozvinutých zemích, včetně turisticky populárních oblastí, je však problémů mnohem více – nedostatečná hygiena rukou personálu, nesprávná příprava jídla, fekální kontaminace mořských plodů, led vyráběný z nepitné vody, chybějící kontroly úřadů a mnoho dalších. Výsledkem může být nejen dehydratující virový průjem, ale i těžší a dokonce invazivní bakteriální či parazitární infekce s následnou dlouhodobou léčbou. Pro cestující děti jsou však největším rizikem nákazy přenosné vzdušnou cestou, klidně už v letadle nebo na letišti.

Na co si v cizině dávat pozor při jídle a pití?
Důležité je vyhýbat se nedostatečně tepelně upraveným pokrmům, zvláště pak z masa, ryb a mořských živočichů. Rizikové jsou zejména mořské plody ulovené v blízkosti přístavu a do dvou kilometrů od pobřeží. Pozor dávejte i na ovoce a zeleninu. Vše, co lze loupat, oloupejte. Ostatní řádně omyjte pitnou vodou. Problémem je hlavně listová zelenina a saláty z ní připravené, dále různé krémy a majonézy. Při nákupech dávejte přednost potravinám z rozvinutých zemí. Nepijte vodu z neznámého zdroje, používejte pokud možno balenou pitnou vodu. Novinkou je speciální filtrační láhev měnící užitkovou vodu na pitnou.

Hrozí něco při koupání?
Při pobytu v exotických zemích je na místě se vyhýbat koupání v povrchových stojatých a pomalu tekoucích vodách s bohatou vegetací. V exotické cizině je potenciálně rizikový každý kontakt kůže se sladkou vodou, zejména kvůli parazitům bilharzie. Ti jsou schopni se do těla zavrtat i přes neporušenou kůži. Při koupání a potápění v moři nepřeceňujte své síly, neboť může dojít k vyčerpání, křečím a podchlazení. Pozor také na velké vlny, víry a spodní proudy. Při koupání nepodceňujte vliv alkoholu. Tragédie jsou často souhrou náhod a drobných nepříznivých okolností. V moři hrozí také riziko setkání s nepříjemnými a jedovatými tvory – mořskými ježky, medúzami, rybami. Na požahání medúzou je nejlepší ocet nebo čpavek, a pro tyto účely existuje také speciální čpavkové pero Afterbite. Bez těchto surovin alespoň postižené místo zasypejte suchým pískem a ten následně dřívkem seškrábněte. Zásadně na dané místo neaplikujte vodu ani mokrý písek.

Jaké riziko hrozí od zvířat a hmyzu?
Ze zvířat je relativně časté pokousání vzteklým psem. Ale například v Thajsku, na Bali nebo v celé Indonésii jsou nebezpečné opice. Zejména v Africe je pak možný i útok větších zvířat, je proto nutné vždy respektovat rady průvodců a místních obyvatel. Bez očkování končí nemoci z kousnutí či napadení i smrtelně. Místní vakcíny mohou být špatně skladovány mimo lednici nebo je jejich kvalita snížená častými výpadky elektřiny. Očkovat se je proto vhodné už před odjezdem vakcínami, které jsou zaručeně bezpečné. Zatímco výskyt malárie v některých turistických oblastech, zejména v Asii, klesá, naopak prudce narůstá počet případů horečky dengue přenášené komáry v průběhu dne, a to i u českých cestovatelů. Expandují i další, bodavým hmyzem přenášené nemoci, například horečka chikungunya, která v letošním roce poprvé pronikla na západní polokouli a momentálně její epidemie postihuje karibské ostrovy. I na Evropský kontinent už pronikla původně čistě africká nemoc západonilská horečka. Kromě toho se v jižní Evropě vyskytují i další exoticky znějící, hmyzem přenosné, nákazy jako papatači, viscerální leishmanióza či krymsko-konžská hemoragická horečka. Kvalitní repelent je proto základní výbavou na cesty do všech teplejších oblastí. V rizikových oblastech je nutné po poradě s odborníky na cestovní medicínu použít vhodnou antimalarickou profylaxi. Mnohé oblasti a země rovníkové Afriky a Jižní Ameriky vyžadují povinně očkování proti žluté zimnici. V letní sezóně dešťů je před cestou do některých oblastí Asie vhodné očkování i proti japonské encefalitidě.

Co cestování dopravními prostředky?
Klimatizace vysušuje sliznice a většinou neumí vzduch zbavit virů ani bakterií, které naopak velice efektivně šíří. Od momentu zapnutí klimatizace dochází k rozšíření virů od nemocné osoby do celého letadla nebo autobusu do čtyř minut. K přenosu patogenů dochází však i bez klimatizace, hlavně na vzdálenost do dvou metrů. Do této vzdálenosti se k nám v průběhu jedné cesty dostanou i desítky osob, například při čekání na pasovou kontrolu, zavazadla, nástup do letadla a podobně. Někdy je samotná cesta rizikovější než pobyt v cílové oblasti. Při cestách přelidněnou hromadnou dopravou v cílové zemi pak hrozí nejen riziko vzduchem přenosných nákaz jako TBC, pneumokoků nebo meningokoků, ale například i svrab. Při cestě autem také samozřejmě hrozí autonehody – o to nebezpečnější, že v některých oblastech se nepoužívají dětské sedačky a často v autě ani nejsou fungující bezpečnostní pásy. V chudých zemích neexistuje ani autoškola a řidičský průkaz je vydán za poplatek, nebo se prostě běžně jezdí bez něj. Tomu potom odpovídá úroveň místních řidičů. Špatná je i kvalita silnic a dopravních prostředků. Lidé, koňské či volské povozy jsou na silnicích za tmy bez jakéhokoli značení či osvětlení. Hrozí i kolize s velkými zvířaty, která se mohou po setmění vyhřívat na asfaltu. V Austrálii například proto po setmění přestává platit pojištění auta z půjčovny. V méně rozvinutých zemích je lepší půjčit si auto rovnou i s řidičem, cenový rozdíl není moc velký. Nejrizikovější je ale jízda na motorce a motorovém skútru bez helmy, kdy závažné následky může mít i pád v malé rychlosti.

Z ciziny si lze také přivézt pohlavní nemoci.
Zejména v některých oblastech je sexuální turistika poměrně významnou součástí cestovního ruchu. Nechráněný pohlavní styk s cizí osobou může znamenat i několik infekcí najednou, z nichž některé mohou být obtížně léčitelné – například hepatitida C, a některé nevyléčitelné – jako HIV infekce. Ochrana očkováním je u této skupiny nákaz možná jen proti žloutence typu B. Více než kdy jindy je proto na místě používat ochranu.

Měli by si lidé vzít na cesty lékárničku?
Lékárnička patří k základnímu vybavení každého cestovatele. Nejen těch, kteří se vypravují do divokých končin daleko od civilizace. Lékárnička by měla být přizpůsobena délce pobytu, specifikům navštívené země, způsobu cestování i věku a zdravotnímu stavu cestovatele. Neměly by chybět léky proti průjmům, horečce, bolesti, kvalitní repelent, léky proti alergiím, obvazy, náplasti, dezinfekce. Při delším pobytu, cestě do méně vyspělé oblasti či cestování s dětmi, bude samozřejmě obsah lékárničky mnohem rozsáhlejší. Léky lze v rozvojové cizině sice většinou koupit běžně i bez receptu, jejich kvalita, bezpečnost a obsah účinné látky jsou však nejisté. Nezapomeňte na léky, které užíváte pravidelně. Důležitá je i ochrana kůže a rtů přípravky s ochranným faktorem proti slunci. Děti musí mít neustále pokrývku hlavy a oblečení i plavky ideálně s UV filtrem.

Doporučujete cestovat s nejmenšími dětmi? Od jakého věku?
Děti do dvou let nepatří do méně rozvinutých oblastí světa, ideálně ne mimo evropský kontinent kam počítám i Turecko. S dětmi do pěti let není vhodné cestovat do oblastí s vysokým rizikem nebezpečných nákaz, jako jsou subsaharská i rovníková Afrika, Amazonie a nejchudší části Asie. Starší děti by měly pobyt v turistické oblasti s dobrou přípravou a péčí rodičů zvládnout. Děti by se na cestování ale měly připravovat ještě pečlivěji než dospělí. Doporučuje se navštívit některé z očkovacích center a zde konzultovat možná očkování, zajištění proti malárii a další.

Informují o možnostech očkování také cestovní kanceláře?
Není to ještě úplnou samozřejmostí. Většina informuje jen o povinném očkování. Mělo by to však být i v jejich zájmu. Když jejich klient v cizině onemocní, nikdy už asi nebude chtít cestovat nikam daleko. Naštěstí seriózních a informovaných cestovek přibývá.

Kdy je největší zájem o očkování?
Zájem je celoroční. Češi se vydávají na cesty v průběhu celého roku. Největší nápor je však na podzim na začátku turistické sezóny do exotických destinací.

Jak dlouho před odjezdem je dobré očkování plánovat?
To záleží od mnoha faktorů, ideálně je to alespoň 4 až 6 týdnů předem. Lepší je však i pozdější očkování, než žádné. I když máme objednací termíny obsazené někdy až několik týdnů předem, v našich centrech neodmítáme ani cestovatele na poslední chvíli – i za cenu, že s nimi zůstaneme po oficiální ordinační době. Jejich zdraví je pro nás důležité. Naše časové možnosti však nejsou neomezené.

O jaké očkování je největší zájem?
Nejčastěji provádíme vakcinaci proti virové hepatitidě A, B, břišnímu tyfu, meningokokové meningitidě, vzteklině, klíšťové encefalitidě a chřipce. Očkujeme však i proti choleře, pneumokokovému zápalu plic, lidskému papilomaviru či japonské encefalitidě. Novinkou je vakcína proti pásovému oparu, která je určena i pro necestovatele ve věku nad 50 let.

Jaké očkování si vybrat?
Univerzálně správná volba neexistuje, vhodné očkování vždy doporučí lékař na míru každému cestovateli. I dobře očkovaní cestovatelé z minulých let k nám přichází na konzultaci se informovat, jestli v tom dalším místě kam plánují vyjet, není nějaké aktuální zdravotní riziko. Příprava na cestu však není jen o očkování, v porovnání s počtem existujících patogenů jevakcín bohužel jenom pár. My proto radíme i ohledně prevence těch nemocí, proti kterým nelze očkovat a doporučíme vždy nejvhodnější výbavu lékárničky na cestu.

Kolik stojí očkování?
Jeden měsíc ochrany stojí obvykle jen velmi malou částku. Vyšší cena je většinou u vakcín, které chrání na delší dobu – někdy až doživotně. V dnešní době však přispívají na očkování všechny zdravotní pojišťovny, a to až do částky 1 500 korun ročně. Aktuální ceník a další užitečné informace lze najít na adrese www.ockovacicentrum.cz.